Get Adobe Flash player
Domů

Petr Pištělka

14. července 1887 se narodil přední moravský malíř, švábenický rodák Petr Pištělka. Jako mnoho jiných chudobných chlapců, nemohl po skončení základní školy ani pomyslet na umělecká studia, i když se u něj již odmalička projevoval mimořádný kreslířský talent. Jako druhé ze sedmi dětí krejčovského mistra, musel jít do světa učit se malířem pokojů.V Přerově po vyučení malířem pokojů, písma, obrazů a divadelních dekorací se mu přece jen v roce 1908 podařilo dostat se na pražskou Akademii výtvarných umění, kde nejvíce přilnul k Hanuši Schweigerovi pro jeho laskavost, citlivost a pochopení k ponižovaným. To byly vlastnosti, které si Petr Pištělka přinesl z rodného domova. Proto velmi těžce snášel a nikdy se nevyrovnal s hrůzami I. světové války, do které musel odejít. Podařilo se mu však přežít a v roce 1920 se jako ruský legionář vrátil do rodných Švábenic, kde se natrvalo usadil.

Jeho švábenický ateliér se stal oázou pracovitosti, tvůrčích záměrů i uměleckých zápasů. Petr Pištělka se tady rozhodl zobrazit milovanou Hanou. Proto studoval její lid, jeho zvyky, oblečení, zábavu, práci, studoval jeho obydlí a nevynechal snad žádnou zajímavost, která patřila k životu. Seznámil se i s literaturou o Hané a napsal stať o lidovém kroji ve Švábenicích. A tak na jeho obrazech a kresbách navždy bude zachována Haná se zaniklým způsobem života, krásou krojů a zvyků jejího lidu.

 

Připomeňme alespoň rozměrný obraz Hanácká svatba v bývalé vyškovské spořitelně nebo barevná okna s motivy vědy a práce, vytvořená pro budovu tehdejšího MNV ve Švábenicích, či jeho ilustrace Vyhlídalových a Bystřinových povídek. Ilustroval však také Bezručovy Slezské písně a Havlíčkovy Epigramy. Petr Pištělka se neuzavíral ve svém švábenickém ateliéru, ale naopak. Množství kreseb, akvarelů i maleb vytvořil ze svých cest po Itálii, Japonsku, polském Pomoří a jugoslávské Makedonii. Rovněž jeho črty z Podkarpatské Rusi a Valašska mají velkou uměleckou hodnotu. Právě v kresbách a akvarelech byl největším mistrem. Množství námětů vychází z rodných Švábenic, ale objevují se i náměty z Dědic, Hlubočan, Hoštic, Vyškova a podhůří Drahanské vrchoviny. Pro chrám ve Švábenicích namaloval rozměrný obraz slovanských světců Cyrila a Metoděje. Je autorem několika dalších oltářních obrazů – v Olešnici u Boskovic, Žalkovicích u Přerova, Želči u Prostějova a Višňové u Moravského Krumlova.

 

Rozsahem a hodnotou však vyniká výzdoba chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Další krásnou památkou na Petra Pištělku jsou sluneční hodiny a pamětní deska faráře Jana Vyhlídala na farní budově ve Švábenicích. Z  menších jeho prací v městečku je nutno zmínit alespoň sgrafita kolem poprsí sv. Václava ve farní zídce a výzdobu kapličky ve Zmole.

Rozsáhlé dílo umělecké bude pro generace příští svědectvím doby, v níž vznikalo a rostlo. Bude dokladem schopnosti a pracovní vytrvalosti svého tvůrce – člověka, malíře a umělce. Petr Pištělka zemřel 22. července 1963.